Im Tagesverlauf: Frühstück, Mittag und Abend
Mahlzeiten gehören zur Geschichte des Alltags ebenso wie zur Geschichte der Feste. Für Simmersdorf nennt der Osterbeitrag ein besonderes Frühstück: Am Gründonnerstag wurden geflochtene Judasln mit Butter und Honig gegessen. Der Weihnachtsbeitrag beschreibt das Festessen am Heiligen Abend früher mittags und später, mit der Einführung des Lichterbaums, am Abend. Dann saßen die bäuerliche Familie und das Gesinde gemeinsam am Tisch.
Osterbräuche und Simmersdorfer Judasln → · Das Weihnachtsessen →
Im Jahreslauf: Feld, Garten und Festküche
Frühjahr und Ostern führen zu Festgebäck und Eiern. Die Gerichte mit Kartoffeln, Kraut, Mohn und Zwetschken verbinden die Küche mit den Erzeugnissen von Feld und Garten. Frische Früchte und haltbar gemachte Zutaten, etwa Powidl, gehören dabei zusammen. In der Advents- und Weihnachtszeit berichten die Überlieferungen vom Backen und vom Zuckergebäck, von Zimt, Kuchen und dem Essen am Heiligen Abend.
Die folgenden Gerichte, Rezepte und örtlichen Erinnerungen lassen sich so nach Jahreszeit, Mahlzeit und Anlass lesen.
Co se jedlo?
- Bauernkejchla
- Tradiční pečivo smažené na sádle z jihlavské selské kuchyně.
- Erdäplgulasch
- Vydatný bramborový guláš po jihlavsku.
- Faschierte Laberln
- Smažené karbanátky z mletého masa.
- Fleckn / Schinkenfleckln
- Čtvercové těstoviny se šunkou nebo dalšími přísadami.
- Iglauer Knödel
- Klasické českomoravské moučné nebo houskové knedlíky.
- Kolatschen
- Oblíbené sladké kynuté pečivo s různými náplněmi (mák, tvaroh, marmeláda).
- Krautwirkala
- Těstové nebo zelné závitky plněné zelím.
- Liwanzen
- Malé lívance z kynutého nebo tvarohového těsta.
- Maitaschln
- Varianta plněných těstových taštiček Maultaschen.
- Paprikahendl
- Kuře v kořeněné paprikové omáčce se zakysanou smetanou.
- Powidltaschln
- Těstové taštičky plněné povidly.
- Strudel
- Sladké nebo slané plněné záviny.
- Zwetschkenknödla
- Knedlíky z bramborového těsta plněné švestkami.
Brauchtum in der Küche – Das Iglauer Koch- und Backbüchl od Traudi a Harryho Höferových (německy).
Geschossene Reibhejdla
Recept na bramborové placky pečené v troubě od Franze Czepla (německy) →
Chuť jako vzpomínka na domov
Jídlo patří k dějinám domu stejně jako jeho obyvatelé a fotografie. Tento oddíl propojuje každodenní pokrmy, slavnostní jídla a práci v kuchyni. Pro potomky vyhnanců může rodinné pečivo uchovávat vztah k obci, v níž sami nikdy nežili.
Simmersdorf: velikonoční „Judasln“
Dochovaný velikonoční příspěvek této sbírky uvádí, že se v Simmersdorfu na Zelený čtvrtek snídalo pletené pečivo zvané „Judasln“ s máslem a medem. Jde o konkrétní místní vzpomínku. Text však neobsahuje recept s množstvím surovin ani datum záznamu.
Z pole přes mlýn na stůl
V Ebersdorfu fungoval v budově po tkalcovně a brusírně skla také mlýn na proso a později opět obilní mlýn. Je to místní doklad zpracování potravin. Sám o sobě však neříká, jaká jídla z prosa připravovaly jednotlivé rodiny.
Bramborová jídla v širším regionu
Muzeum v přírodě Vysočina [Deutsch: Freilichtmuseum der Böhmisch-Mährischen Höhe] představuje pokrmy podle receptů získaných od vesnických hospodyněk: například bramboráky, šišky s mákem a špalíčky s cibulkou. Zde slouží jako regionální srovnání s kuchyní Českomoravské vrchoviny. Nejsou tím doloženy pro každou jednotlivou obec jihlavského jazykového ostrova.
Všední den, svátek a zásoby
Další vzpomínky mají přiblížit snídaně, obědy a večeře, rozdíly mezi domácnostmi, sváteční jídla a přípravu zásob na zimu. Ke každému místnímu tvrzení patří obec, období a původ informace. Simmersdorfské „Judasln“ jsou prvním konkrétním příkladem.
Recepty a lidé
Rodinný recept doplní jméno pokrmu, případný nářeční název, osoba, od níž pochází, obec a příležitost. Vzpomínaná množství i pozdější úpravy budou označeny. Různé rodinné verze tak mohou stát vedle sebe.
Život a práce → · Nářečí → · Vánoce a zimní práce →
Každodenní jídlo – ranní polévka a Neunerbrot
Bernd Kesselgruber popisuje stravu v německy mluvících oblastech českých zemí jako převážně venkovskou. Pro jihlavský jazykový ostrov uvádí označení Fruhstuck pro snídani a Neunerbrot pro dopolední svačinu. V některých obcích západní části ostrova se snídala zelná polévka z bílého nebo kysaného zelí, mléka a mouky, obvykle s vařenými bramborami. Jednotlivé obce nejsou jmenovány.
Širší regionální přehled zachycuje mléčné a chlebové polévky, chléb s tvarohem, máslem či tukem a postupný přechod ke kávovým náhražkám. Tyto obecné údaje nejsou jednotným jídelníčkem všech místních rodin.